|
|
Specifika reprodukce koní
Maňasová, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na specifika reprodukce koní. V teoretické části jsou nejprve popsány pohlavní orgány klisen i hřebců a jejich odlišnosti od ostatních druhů hospodářských zvířat. Následně práce charakterizuje pohlavní cyklus klisen a metody reprodukce koní, u nichž dále analyzuje výhody a nevýhody. Další část literárního přehledu se věnuje specifikám celého reprodukčního cyklu a jeho srovnání s ostatními hospodářskými zvířaty. Poslední část literární části zkoumá možnosti ovlivnění pohlavního cyklu klisen. Praktická část se zabývá zhodnocením reprodukčních vlastností chovu Hřebčína Vlachovice v letech 2015–2018, kdy v hřebčíně působili plemenní hřebci Age of Jape a Ray of Light. Jsou sledovány ukazatele jako množství připuštěných a březích klisen, fertilita hřebců, úspěšnost zabřezávání či schopnost klisen zabřeznout po ohřebení. V neposlední řadě se rovněž přihlíží i k faktoru využití hormonálních přípravků u klisen.
|
|
|
Zhodnocení zařazených plemenných hřebců v chovu českého teplokrevníka po roce 2000
Kotková, Simona
Cílem práce bylo vypracování literární rešerše plemene český teplokrevník (ČT), významných plemen podílejících se na jeho šlechtění a následná analýza plemenných hřebců schválených pro plemenitbu českého teplokrevníka od roku 2000 do současnosti. Základní databázi tvořilo 530 hřebců s plemennou příslušností 14 různých plemen. Z celkového počtu plemeníků bylo za celé období 22 let nejvíce zastoupeno plemeno ČT a to 31,13 %. Ze zahraničních sportovních plemen bylo nejvíce zastoupeno plemeno holštýnský kůň 15,28 %. Průměrný plemeník byl do plemenitby zařazen ve věku 7 let a v plemenitbě působil po dobu 11 let, přičemž za dobu své plemenitby v průměru zplodil 26,08 potomků. Z celkového počtu 530 koní tvořili 26,23 % plemeníci zemských hřebčinců a 73,77 % soukromí plemeníci (S). Z celkového počtu potomků (13 825) všech plemeníků tvořili potomci ZH 38,68 % a potomci S 61,32 %. Největší zastoupení vlastní skokové a drezurní výkonnosti byla ve skocích výkonnost S-ST** 26,98 % a v drezuře L 4,72 %.
|
|
|
Českomoravský belgický kůň a jeho využití v minulosti a současnosti
Bartoš, Michal
V rámci své bakalářské práce jsem se zabýval historií a výstavbou plemene českomoravský belgický kůň. Jeho vývojem, aktuálním chovem a oblastmi jeho využití. Toto plemeno je označováno také jako belgický kůň, anebo belgický tažný kůň je nejrozšířenějším plemenem chladnokrevných koní. Součástí bakalářské práce je analýza četnosti využívání hřebců v inseminaci. Byli sledování hřebci v hřebčincích Tlumačov a Písek. Sběr dat proběhl v případě Tlumačova mezi lety 2009 až 2020. V písku byla sbírána data za roky 2012 až 2019. Bylo hodnoceno procento zabřezávání po těchto hřebcích. V hřebčinci v Písku působilo 11 hřebců, kterými bylo zapuštěno celkem 176 klisen. Průměrné zabřezávání dosahuje v tomto hřebčinci hodnoty 58,86 %. V Tlumačově působilo 9 hřebců, kterými bylo zapuštěno 200 klisen, při průměrné hodnotě zabřezávání 68,90 %.
|
|
|
Věková struktura populace plemenných hřebců plemen chovaných v ČR
PÍCHOVÁ, Vladimíra
práce se zabývá věkovou strukturou hřebců vybraných plemen, kteří se využívají k plemenitbě. Jedná se o českého teplokrevníka, starokladrubského koně, čes-komoravského belgického koně, velšská plemena pony a cob, a shetland pony. Cílem bylo vysvětlit pojmy spojené s chovem koní a připouštěcí aktivitou hřebců. V samotné práci pak byla porovnávána věková struktura hřebců jednotlivých plemen, a to v kategoriích do 8 let, 8-15 let, a v kategorii 16 let a více. Vývoj těchto věkových kategorií se sledoval v letech 2005, 2010, 2015 a 2020. Dále byla sledována připouštěcí aktivita hřebců podle věku, počtu připuštění a narození hříbat.
|
|
|
Hodnocení plodnosti hřebců a klisen v podmínkách přirozené plemenitby
ZOUBKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce "Hodnocení plodnosti hřebců a klisen v podmínkách přirozené plemenitby" se soustředí na fertilitu koní po přirozené plemenitbě a výsledky reprodukce ve sledovaném období v rámci plemenné knihy anglického plnokrevníka. Zabývá se všemi podobami přirozené plemenitby, které jsou v chovu koní využívány, reprodukcí divokých koní, zkoumá výhody a nevýhody a rovněž využití této metody v České republice. Práce popisuje sexuální chování koní, které jim moderní metody reprodukce na rozdíl od přirozené plemenitby neumožňují projevit.
|
|
|
Dostupnost chladnokrevných hřebců pro zapouštění klisen v přirozené plemenitbě
BALOUŠKOVÁ, Lidmila
Diplomová práce se zabývá dostupností chladnokrevných hřebců pro zapouštění klisen v přirozené plemenitbě. V České republice se v současné době chovají tři plemena chladnokrevných koní. Je to plemeno norické, slezský norik a českomoravský belgický kůň. V roce 2020 byl celkový stav koní v České republice 92 172 ks, z toho bylo 1352 ks plemene norický kůň, 1365 ks slezský norický kůň a 1971 ks českomoravského belgického koně. Do vlastního sledování bylo zařazeno celkem 132 chladnokrevných hřebců a 532 chladnokrevných klisen, které byly mezi lety 2017-2019 reprodukčně aktivní. U hřebců byla sledována věková struktura, vývoj základních tělesných rozměrů, podíl původních genů, úroveň dosažené výkonnosti a místo, kde se hřebec nachází tj. připouštěcí stanice. U chladnokrevných klisen bylo sledováno především umístění klisny, které bylo důležité pro zjištění dojezdové vzdálenosti k vybranému hřebci. Na závěr bylo provedeno ekonomické zhodnocení.
|
|
|
Kvalita ejakulátu hřebců působících v inseminaci
VOKROUHLÍKOVÁ, Jana
Cílem této práce bylo pomocí Sperm Class Analyzer systému (SCA, MICROPTIC SL) stanovit semenné charakteristiky teplokrevných hřebců, posoudit vztah mezi parametry motility spermií a rozměry hlaviček spermií (experiment 1) a porovnat ochranný účinek tří mléčných ředidel na chlazené sperma (experiment 2). V experimentu 1 bylo od 10 klinicky zdravých a plodných hřebců (věk 3 aţ 22 let) odebráno 32 vzorků ejakulátu během připouštěcí sezóny 2016 a 36 vzorků ejakulátu během připouštěcí sezóny 2017. U odebraných vzorků byl sledován objem ejakulátu (ml), koncentrace spermií (M/ml), motilita spermií s jednotlivými kinematickými parametry, ţivotaschopnost (%) a morfologie spermií s morfometrickými parametry. V experimentu 2 bylo před začátkem připouštěcí sezóny 2018 odebráno celkem 21 ejakulátů od 11 hřebců. K ředění byla vyuţita ředidla Kenney, EquiPlus a INRA 96. U 63 vzorků ejakulátu byla hodnocena ţivotaschopnost spermií (VIT, %), celková motilita (MOT, %), progresivní motilita (PMOT, %) a vybrané kinematické parametry. Tyto parametry byly stanoveny 2 hodiny po zpracování spermatu a poté po 24, 48 a 72 hodinách skladování při 5 °C. U získaných vzorků ejakulátu byly za sledovaná období připouštěcích sezón 2016 a 2017 zjištěny následující průměrné hodnoty - objem ejakulátu 49,22 a 56,77 ml, koncentrace spermií 208,20 a 222,19 M/ml, MOT 82,44 a 81,38 %, PMOT 37,34 a 35,46 %, VIT 60,71 a 42,91 %, morfologicky normální spermie 75,00 a 64,50 %, rychlost na křivočaré dráze (VCL) 62,67 a 60,26 ?m/s, přímočará rychlost (VSL) 32,10 a 27,55 ?m/s, průměrná rychlost (VAP) 48,14 a 44,35 ?m/s, linearita křivočaré dráhy (LIN) 50,64 a 44,89 %, linearita průměrné dráhy (STR) 66,56 a 62,01 %, míra kmitání skutečné dráhy kolem průměrné dráhy (WOB) 75,74 a 72,12 %, amplituda bočního posunu hlavičky po její průměrné dráze (ALH) 2,59 a 2,90 ?m, frekvence bočních oscilačních pohybů hlavičky spermie kolem průměrné dráhy (BCF) 7,32 a 7,49 Hz, délka hlavičky (L) 6,33 a 6,41 ?m, maximální šířka hlavičky (W) 3,01 a 3,11 ?m, plocha hlavičky (A) 15,65 a 16,37 ?m2, obvod hlavičky (P) 16,26 a 16,55 ?m, prodlouţení (Elong) 0,36 a 0,35, eliptičnost (Elip) 2,11 a 2,07, drsnost (Rugo) 0,74 a 0,75 a pravidelnost (Regu) 0,96. Byl prokázán významný vliv hřebce ve všech hodnocených parametrech. Dále byl u sledovaných parametrů prokázán také vliv věku a fertility hřebců. Byla zjištěna významná pozitivní korelace MOT, PMOT, VCL, VSL, VAP, LIN a WOB s plochou, šířkou, délkou a obvodem hlavičky a významná negativní korelace těchto parametrů s prodlouţením a eliptičností hlavičky spermie. Spermie s většími rozměry hlaviček tak měly větší MOT, PMOT, VCL, VSL, VAP, LIN, WOB, STR a menší ALH a BCF. Naopak niţší motilitu a kinematické parametry měly spermie s větším prodlouţením a eliptičností. Byl prokázán významný vliv ředidla (P < 0,05) a doby skladování spermatu (P < 0,001) na hodnocené parametry. Průměrný ochranný účinek ředidla INRA 96 byl významně lepší po celou dobu skladování u všech sledovaných parametrů neţ u ředidla Kenney (P < 0,01) a neţ u EquiPlus (P < 0,05) u hodnot PMOT, VCL a VAP. Výsledky, dosaţené s ředidlem INRA 96 ukázaly, ţe kvalita chlazeného spermatu můţe být dostatečně udrţena nejméně během prvních 24 hodin skladování
|
|
|
Rozdíly v aktivitě spermií hřebců
NOVOTNÁ, Lucie
Jedním z hlavních předpokladů úspěšné umělé inseminace je kvalitní ejakulát. Tato diplomová práce se zabývá vlivem podílu rychlostních frakcí spermií na plodnost. Vzorky ejakulátu byly vyhodnoceny objektivní počítačovou metodou CASA, systémem SCA. Sledování motility spermií bylo provedeno u 75 vzorků získaných od 12 hřebců, zařazených do inseminace čerstvým spermatem v Zemském hřebčinci v Písku. U vzorků byla sledována celková a progresivní motilita, podíl rychlých, středně rychlých a pomalých spermií. Věk sledovaných hřebců se pohyboval v rozmezí 3-21 let. Průměrná plodnost dosahovala 56,19 %. Celková motilita měla průměrnou hodnotu 78,07 %, průměr progresivní motility byl 38,35 %. Dále byly spermie rozděleny na 3 rychlostní frakce a průměrné procentuální zastoupení jednotlivých frakcí ve vzorcích bylo následující: 27,30 % rychlých spermií, 21,27 % středně rychlých spermií a 29,50 % pomalých spermií. Dále bylo zjištěno průměrné procentuální zastoupení rychlých progresivních spermií (13,43 %), středně rychle progresivních spermií (24,92 %) a neprogresivních spermií (39,72 %). Byla prokázána kladná korelace mezi plodností a podílem rychle motilních spermií (r=0,34). Dále byl prokázán rozdíl mezi jednotlivými hřebci (p-hodnota < 0,01) v průměrném procentuálním zastoupení rychlých spermií v ejakulátu. Hřebec s největším podílem rychlých spermií v ejakulátu a nejlepší březostí byl hřebec plemene welsh part-bred. Naopak nejhorší výsledky březosti a jedno z nejnižších procent rychle motilních spermií měl norický hřebec. Největší úspěšnost zabřeznutí byla zjištěna po druhé inseminaci. Výsledky této práce dokázaly, že kvalita ejakulátu velice významně ovlivňuje dobré zabřeznutí, avšak je to jen jeden z mnoha působících faktorů.
|
|
|
HODNOCENÍ PLODNOSTI HŘEBCŮ V PŘIROZENÉ PLEMENITBĚ
ZÁHOROVÁ, Pavla
Cílem práce bylo zpracovat informace o reprodukci koní a na určené stanici hřebců posoudit výsledky zapouštění klisen a plodnosti hřebců. Z literárních údajů jsou zpracovány informace o vlivech působících na plodnost a výsledky práce zahrnují údaje o plodnosti tří hřebců v sezoně 2018. Bylo zjištěno, že využití hřebců na stanici je nerovnoměrné a intenzita využití souvisí především se zájmem chovatelů. Frekvence využití hřebců se odvíjí od intenzity říje klisen a nejčastěji byli hřebci využíváni v průběhu května a června. Jednotlivé klisny byly v průběhu říje zapouštěny průměrně třikrát. Úspěšnost zabřezávání klisen byla 59% a vyšší. Průměrná doba ejakulace byla 9 sekund a byly zjištěny významné rozdíly v době přípravy hřebce k zapuštění klisny, které se odvíjí od individuálního zájmu hřebce o některé klisny. Hřebci působící zároveň v plemenitbě i ve sportu mají významně vyšší požadavky na množství a kvalitu krmiva, aby u nich nedošlo ke zhoršení kondičního stavu případně ke zhoršení plodnosti. Oblíbenost hřebců u majitelů klisen je dána především jejich sportovními výsledky v minulých sezonách.
|
|
|
Otcovská role harémového samce: Analýza interakcí hřebec-hříbě
ŠANDLOVÁ, Kateřina
Cílem této práce bylo analyzovat interakce mezi hřebcem a jeho potomky u dvou stád exmoorských pony žijících v přirozeném sociálním uspořádání. Tyto interakce dosud nebyly podrobněji zkoumány. Studovány a porovnávány byly agresivní a přátelské interakce, klapání čelistí u hříbat a hravé chování mezi jedinci, se zaměřením na interakce hřebec-hříbě. Výsledky naznačují, že hřebec je nejčastější dospělý recipient hříběcího chování a může tak hrát významnou roli v motorickém a sociálním vývoji hříbat.
|
host ::
RSS.